Kam zmizely vysoké domky koželuhů? Koželužská ulice je dnes k nepoznání

Středa, 7.3.2018

Když se člověku do rukou dostane pohlednice či jiná ilustrace Olomouce v dobách minulých, dost často to vyvolává smíšené pocity. Málokdy se totiž to či ono místo za posledních sto let změnilo k lepšímu. Nejinak tomu je při pohledu na akvarel S. Smutného, který zachytil podobu části Koželužské ulice v roce 1934. Dnes bychom to místo na asi obrázku sotva poznali. 

Koželuhové, tedy řemeslníci, kteří zpracovávali dobytčí kůže, našli své sídlo mezi středověkými a nově budovanými Ferdinandskými hradbami v 16. století. Řemeslo koželuhů nebylo zrovna voňavé, a tak není divu, že jej měšťané chtěli jejich dílny posunout co nejvíce na okraj k hradbám. Ostatně prapůvodně sídlili tito zpracovatelé kůžína jižním okraji města, také pod hradbami, v místech Jakubského mlýna a dnešního Michalského Výpadu... Typickým rysem jejich domků byly vysoké krovy - koželuh totiž potřeboval na půdě po střechou sušit kůže. Ještě za první republiky tady stávalo celkem osm původních stavení, v nichž kdysi probíhalo ono zpracování kůže. Toto odvětví výroby ale dávno přešlo do mnohem modernějších průmyslovýczh podniků, a domy v ulici, které daly jméno, chátraly. Po druhé světové válce tak byly zdejší domy v několika vlnách postupně až do roku 1969 bourány. Dnes tak chodcec, který prochází starobyle vyhlížející Kačení ulicí (o níž jsme psali zde http://bit.ly/2FvjQzV) najednou vstoupí do neuspořádaného a nevzhledného prostranství, jemuž dominuje odstavné kolejiště tramvají. 

Po finální demolici v roce 1969 zde následně vznikl malý parčík, z nějž bylo dobře vidět na jezuitský kostel Panny Marie Sněžné či na objekty dnešního Muzea umění. I ten parčík s dětskými pískovišti ale po čase vzal za své. Na počátku osmdesátých let zde totiž bylo z nedostatku jiných prostor ve městě zřízeno provizorní odstavné kolejiště Dopravního podniku města Olomouce. Provizorní sice je, nicméně ono provizorium zatím neochvějně trvá i dnes. Podle úvah představitelů města i podle územního plánu by se celé tramvajové depo i s kolejištěm mělo v dohledné době přestěhovat úplně jinam, a tak se snad v budoucnu pro toto místo najde dlůstojnější využití. Domky koželuhů s typickými vysokými střechami sem už ale rozhodně nikdo nevrátí... 

 

Fotogalerie: 
Autor: 
(MB)