Výskyt bobra evropského správci povodí potvrzují na území celého povodí Moravy. Jeho počty se každoročně zvyšují. Bobr evropský je v ČR chráněný, způsobuje značné škody, jejichž odstraňování je do značné míry problematické. „Obecně v rámci námi spravovaného území se bobr vyskytuje prakticky ve všech částech povodí - nejvíce v celém povodí dolní Dyje, na Moravě od Lanžhota až po Šumpersko včetně přítoků, na Bečvě od soutoku s Moravou až po Valašské Meziříčí, ale také na Svitavě a Svratce. Jeho činnost pozorujeme dokonce i na odvodňovacích kanálech,“ popisuje generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.
Největší škody bobr způsobuje vodohospodářům narušováním ochranných hrází, stavbou zátaras, které vzdouvají vodu a zaplavují okolní pozemky, ale také kácením a ničením zdravých stromů a dalších břehových a pobřežních porostů. Ročně způsobuje bobr státnímu podniku Povodí Moravy škody v hodnotě jednotek milionů korun. „V současnosti evidujeme v rámci námi spravovaného území více než sto bobřích hrází na drobných vodních tocích a stovky okousaných stromů. V lokalitách, kde bobr svojí činností nezpůsobuje škody na majetku a jeho aktivita neohrožuje zdraví lidí, sledujeme vývoj a do jeho biotopu nezasahujeme. Jeho činnosti ale zaznamenáváme i v zastavěných oblastech, kde jeho činnost může ohrozit majetek nebo dokonce zdraví obyvatel. V těchto případech musíme postupovat dle možností dané platnou legislativou, kdy do teritoria bobra můžeme zasahovat například jen ve vymezeném období či na základě výjimek, které stanoví příslušný krajský úřad,“ vysvětluje Gargulák. Mimo úřadem stanovené období jsou vodohospodáři prakticky bezmocní.
Bobr si poradí i s pletivem a ochranným sprejem
Nejpostiženějšími oblastmi je Břeclavsko a Znojemsko. Zde bobr kromě poškozování břehových porostů a stavby hrází dokonce způsobuje významné škody na ochranných liniových hrázích. Právě poškozováním ochranných hrází může bobr způsobit škody s velkými následky. V důsledku vytváření bobřích nor může totiž v době povodní dojít až k rozplavení protipovodňové hráze a k zaplavení území obývaného lidmi. Povodí Moravy, s. p. proto věnuje zvýšenou pozornost při prohlídkách protipovodňových hrází, které chrání města a obce. „Na Břeclavsku, které patří z hlediska činnost bobra k nejvíce postiženým oblastem, jsme museli některé hráze kvůli bobrovi zpevnit štětovými stěnami či kamennou rovnaninou. Proti okusu stromů se snažíme používat pletivo či speciální protiokusový sprej,“ doplňuje Gargulák. S pletivem i sprejem si však bobr dokáže poměrně snadno poradit.
V Olomouci samotné bobři často káceli a kácejí stromy především na Mlýnském potoce. Poblíž Olomouce je to dále potok Nemilanka u Nemilan, kde vodohospodáři odstraňují každý rok několik bobřích hrází, a totéž platí i u Grygova v lese Království podél železniční trati.
Škody, které bobr způsobuje zemědělcům, rybníkářům nebo na městském či obecním majetku vedl na některých místech v republice dokonce k regulaci bobra evropského. Ten totiž nemá přirozeného predátora a díky ochraně se mu u nás velmi daří. Jeho systematičtější regulaci by s ohledem na škody, které způsobuje, a riziko, které představuje pro osídlené oblasti, v dnešní době přivítali i vodohospodáři. „Co se týče regulace bobra evropského, pak jde o velmi citlivou otázku, neboť se jedná o zvláště chráněného živočicha. Na některých místech v republice již dochází na základě výjimek k jeho regulaci. S ohledem na to, že na některých místech jeho zvýšená aktivita vede k poškozování ochranných hrází a dalšího vodohospodářského majetku, jehož podstatou je ochrana zdraví a životů obyvatel v době povodní, tak vnímáme určitou formu jeho regulace v některých oblastech za účelný a racionální krok,“ dodává Gargulák
