Kniha, kterou spolu s Jakobem Sprengerem přivedl na svět, patří k tomu nejhoršímu v evropských intelektuálních dějinách. Knihu Malleus maleficarum čili Kladivo na čarodějnice vydal Heinrich Institoris Kramer v roce 1486. Tou dobou byl na vrcholu své temné kariéry. O čtrnáct let později ovšem v Olomouci sklidil výsměch i pohanu - od protestantů i od katolíků.
Historie brownfieldu na Velkomoravské: příběh opuštěného areálu poblíž centra města skrývá tradici rasovny, dlouhou vojenskou historii a hlavně pověst místa, vyčleněného z městského organismu. Teď se blíží její premiérové začlenění do života Olomouce.
Kolik střelnic bývalo ve staré Olomouci? A kde ležel Ostrov střelců? A proč vlastně už dnes v historické části města Olomouce střelnice není? Hodně otázek a ještě víc odpovědí v článku Čendy Šopka z Toulek starou Olomoucí.
Jeskyně v Býčí skále, bezedná Hranická propast, intelektuálové mezi lovci mamutů z Pálavy, ale třeba i Vysoká Roudná u Šternberka, kde měli kdysi žít tzv. Měsíční lidé. Záhad a tajemství je Morava plná. Potvrzuje to i publicista a badatel Jan A. Novák.
Informace z titulku článku sice zní podivně, ale bylo to tak. Tramvajím v Olomouci totiž nezbývalo nic jiného než se neustále na několika pevně daných místech potkávat. Jedním z nich bylo i Horní náměstí, dále pak třeba náměstí Republiky a další čtyři lokality. Nejstarší elektrická pouliční dráha na Moravě měla svá specifika.
Veřejné osvětlení nebývá obvykle zrovna středem pozornosti a předmětem vzrušené veřejné debaty. V Olomouci to je ale v posledních desetiletích jinak. Tahle lampa na křižovatce ulic Denisova, Pekařská, Ostružnická a Ztracená je pro mnohé vzorem a symbolem, jak by veřejné osvětlení v centru historického města mělo vypadat.
DOPLNĚNO K panoramatu Olomouce patří zcela neodmyslitelně trojice kupolí kostela svatého Michala. Tvoří pomyslnou korunu historického centra města. Nejde sice o nejvyšší církevní stavbu, stojí ale na nejvyšším ze tří olomouckých kopců. A na něm mimochodem možná bývaly nějaké svatyně už v pohanském pravěku.
Okupace Československa v srpnu 1968 a pokus o okupaci Ukrajiny. Je to odlišné, v ulicích Olomouci se na rozdíl od Kyjeva neumíralo, ale přesto je to pro Olomoučany asi nejbližší množné osobní srovnání s dnešním hrůzným dramatem na Ukrajině. Jak na tyto události okupace z roku 1968 vzpomínají olomoučtí pamětníci?
Olomouc už hostila všelijaké potentáty, vládce států, světce, papeže, ale hlavu komunistické supervelmoci jen jedinkrát. V červenci roku 1957 sem přijel první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Sergejevič Chruščov, jeho „premiér“ neboli předseda rady ministrů SSSR Nikolaj Alexandrovič Bulganin a další pohlaváři. Podle zápisu v pamětní knize města se zážitek z návštěvy rovnal přinejmenším sestoupení božstev z nebes na zem. V kontextu se současným děním na východě Ukrajiny je tato vzpomínka velmi aktuální.
Tři sta deset let nás dělí od doby, kdy z náměstí Republiky, tehdejšího Přehradí, zmizel krásný gotický kostel. Byl to původně klášterní kostel františkánů minoritů, zasvěcený Panně Marii a svatému Františkovi. Od 16. století při něm sídlili nově příchozí jezuité. Podobu dávno ztraceného kostela nyní digitálně oživil Petr Hofman, autor Bastionky Olomouc.
