Tato grafika je snad nejvíce idylickým pohledem na Olomouc, jaký kdy vznikl. Vytvořil ji významný grafik a ilustrátor Cyril Bouda a málokdo by hádal, že vznikla zrovna v těžkých časech druhé světové války. Tuto barevnou litografii vytvořil v roce 1941.
V elektronické aukci se tento týden objevila pohlednice z Olomouce z roku 1909. Vyobrazení z pohlednice se velmi rychle objevilo i na sociálních sítích, kde Olomoučané hádali, o jaký dům vůbec jde. Změnil se totiž tak radikálně, že ho lze poznat jen podle domu sousedního. Přitom to bývala kdysi slavná vinárna a oblíbené místo vyznavačů nočního života.
Kdyby byl poslušnějším synem, možná by neskončil po Norimberském procesu na šibenici. Arthur Seyss-Inquart, jeden z nejvýznamnějších nacistů a válečných zločinců, byl synem ředitele olomouckého německého gymnázia. Otec mu doporučil učit se česky, Arthur ho ignoroval.
Jakou roli hrají olomoucká letadla z Neředína v legendární cestě vzducholodi Italia na severní pól? Malou, ale zajímavou. Podívejme se tedy zpět do roku 1928.
Znalci olomoucké historie vědí, kdo byl Karl Brandhuber. Průmyslník původem ze Šumperka, majitel továrny ve Vrbně, byl v letech 1896 až 1918 starostou Olomouce. Posledním německým. Mnohem méně lidí ví, že jeho dcera Lilly byla výbornou malířkou. Její obrazy mají ve sbírkách významné středoevropské galerie.
Sice byl nemanželský syn, kterého měl kníže Oldřich s pradlenou Boženou, přesto se v 11. století stal nejvýznamnějším českým knížetem. Břetislav I., o němž je řeč, ale nezačal vládnout v Praze. V roce 1029 ho otec Oldřich určil jako zástupce pro Moravu. Prvních pět let Břetislav vládl z Olomouce. Sem si také po únosu ze svinibrodského kláštera přivedl svou vyvolenou Jitku.
Hotel U Goliáše nebo také Hotel Goliath - to býval kdysi v Olomouci pojem. Konec konců, vždyť v něm přespal i ruský car Alexandr I., když jel přes Olomouc doku 1814 do Vídně. Přesto bychom teď v Olomouci hledali marně nejen tento hotel, ale i historickou budovu, v níž se nacházel.
Poutní kostel ve Staré Vodě znají i Olomoučané. Málokdo ale ví, že v tomto svatostánku od 18. do 20. století zvonily a svolávaly věřící dva starobylé zvony z Olomouce. Pocházely ze zrušených a později zbouraných kostelů svatého Blažeje a svatých Petra a Pavla. Nyní ve Staré Vodě zvoní téměř nové zvony ze Šilheřovic.
Máte-li dojem, že neonové a světelné reklamní poutače jsou tak nějak spojené se současností, mýlíte se. Kilometry daleko byl vidět ohromný světelný obraz, vytvořený před Vánoci roku 1936 před bazilikou na Svatém Kopečku. Šlo o originální reklamu na Středomoravské elektrárny a současně dobročinnou akci.
Bonbon Dejmal – báseň chuti. Tímto sloganem lákal možná nejlepší prvorepublikový cukrář mlsouny z celé republiky do olomoucké ulice 28. října. Cukrář Jaroslav Dejmal přitom vůbec nebyl Olomoučan. Do Olomouce jej krátce před otevřením cukrárny přivedlo vojenské letectvo a udržela ho zde láska k jisté slečně Heleně, po jejímž boku pak strávil celý život.
