INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Před klášterem Hradisko stával po staletí velký vodní mlýn. Jaké byly jeho osudy?

Jeden z našich nejstarších klášterů, olomoucké Hradisko, je nejen jedinečným dokladem vzdělanosti, kultury i přemyslovské knížecí tradice Olomouce. Je také dokladem toho, jak středověké kláštery dokázaly po staletí fungovat nejen jako centra vzdělanosti, ale i jako samostatné hospodářské jednotky. Ke klášteru kromě polností patřilo i rozsáhlé hospodářské zázemí. Také hradišťský klášter měl po staletí velký vodní mlýn, pivovar, vlastní papírnu, sýpky a další zázemí. Kam se dnes, bezmála tisíc let po založení kláštera, všechna tato zařízení poděla?

Štědrovečerní duch z Dolního náměstí. Bylo osamělé ženě v prázdném domě smutno?

Ojedinělý zážitek se váže k jednomu z domů na Dolním náměstí v Olomouci. Přímo na Štědrý den před třemi lety zde byla spatřena žena, která tu ve skutečnosti být nemohla. Svědek této události tvrdí, že mu nezbylo nic jiného, než projít částečně přímo skrz sice dobře viditelnou, ale nehmotnou bytost. Jinak by se z opuštěného domu nedostal. O rok později zde proběhl rituál, který měl pomoci spatřené bytosti, aby našla správnou cestu.

Nejslavnější rodák ze Šumperka? Leo Slezak byl globální superstar

HISTORIE - V jedné z předchozích toulek historií jsme se věnovali osudu hudebního skladatele Maxe von Oberleithnera. Jeho stopa v dějinách hudby ale z dnešního pohledu už není příliš hluboká. Nicméně Šumperk má rodáka impozantních rozměrů fyzických, duchovních i hlasových, který se nesmazatelně zapsal nejen do historie hudební, ale i filmové. Muže, po němž je pojmenována ulice ve Vídni, Berlíně i v maličké vesnici Rottach-Egern, kde je pochován. Ano, znalci šumperské historie již vědí, LEO SLEZAK.

Proč bydlel olomoucký kat v Záhrobí? A proč nakonec prodal dům strojníkovi?

Kat, Záhrobí, Carty, Popravčí věž, katovna... Tohle všechno v Olomouci? Ano, ale tak trochu jinak, než si lidé pamatovali. S historií a lidskou pamětí to není úplně jednoduché. Čím delší tok času nás od něčeho dělí, tím bývá naše povědomí o minulých dějích zkreslenější a méně přesné... Občas si lidé něco pamatují jen tak napůl, smíchá se to s jinou představou, a výsledku by se historické postavy asi divily.

V prosinci 1848 se v Olomouci stal císařem nejslavnější habsburský panovník František Josef I.

Velká a slavná novinka se roznesla 2. prosince 1848 nejprve po Olomouci a teprve poté po celé ohromné rakouské říši. Přesně před 168 lety byl totiž v Olomouci uveden na trůn nový císař. A že šlo o člověka mladičkého, teprve osmnáctiletého, všichni příznivci Habsburského domu věřili, že to bude právě takový silný a dynamický vládce, jakého říše v oněch rozbouřených dobách potřebovala.

Opravdu se ztratila Ztracená ulice? Záhada nejstaršího názvu olomoucké ulice

Ztratil se někdy někdo ve Ztracené ulici? Tato poměrně úzká ulička patří k nejznámějším komunikačním spojnicím v Olomouci od samého počátku středověkého města. Stejně tak se to má i s jejím jménem. Nejméně 630 let je už znám i název Ztracená ulice, německy Vorloren Gass, latinsky Plathea Vorloren Jass. Skutečně to je tak, že se tato ulice nějak ztratila, aby mohla získat takové jméno?

Kateřinský klášter sloužil přísnému ženskému řádu. Kněz do něj musel přicházet tajným vchodem

Znáte olomoucký kostel svaté Kateřiny? Pokud ne, nedělejte si z toho hlavu - nejste sami. Mezi všemi olomouckými chrámy totiž bývá často opomíjen, i když zcela neprávem. Tenhle gotický kostel se nachází v Kateřinské ulici. Ve středověku tedy ležel na samém kraji města, kousek od městských hradeb. Váže se k němu přinejmenším jedna docela zajímavá záležitost - dávný zákaz vstupu mužům.

Olomouc založil Olomoučan. Zdánlivý paradox ukazuje, že naše město vzniklo dvakrát

Kdo založil Olomouc? V historickém smyslu se to nedozvíme nikdy, protože na Olomouckém kopci a v jeho okolí žili lidé spokojeně už dávno tisíce let před naším letopočtem a velké bohaté opevněné sídlo to bylo i za Velkomoravské říše v 9. století. V právním smyslu, jako středověké královské město, se nabízí první fojt a lokátor Štěpán. A ten přišel odkud? Z Olomouce. Divné, že?

Fantastická procházka katedrálou ve 12. století! Arcidiecézní muzeum má skvělou novinku!

Začíná 12. století. V Praze vládne kníže Břetislav II., v Olomouci kníže Svatopluk Olomoucký. A právě tento ambiciózní moravský Přemyslovec v Olomouci na knížecím hradě zahájí stavbu nové katedrály svatého Václava. Stalo se tak někdy mezi lety 1104 a 1107. Nový chrám v románském stylu v Olomouci vysvětí o třicet let později biskup Jindřich Zdík a přenese k němu sídlo biskupství od starobylého kostela svatého Petra. Nově vystavěnou románskou katedrálou z první poloviny 12. století se teď můžeme projít. Díky parádnímu počinu Arcidiecézního muzea a odborníků z firmy Tasty Air.

Tajemný kostel svatého Blažeje znovu na scéně: objevila se nová, poněkud šokující teorie

Zbourán, rozebrán. Roku 1839 opustil navždy řady olomouckých chrámů kostel svatého Blažeje. Byl další obětí dosti necitlivých reforem císaře Josefa II. v 80. letech 18. století, který v touze po modernizaci říše rušil kostely i kláštery bez ohledu na jejich starobylost a jedinečnost. To v případě blažejského kostela v Olomouci platí dvojnásob – kostel záhadného vzhledu, neobvyklého sedmibokého půdorysu i nezvyklého zasvěcení totiž budí dohady až dodnes. A nyní se objevila zcela nová teorie o jeho vzniku! Možná to byla původně židovská synagoga.



INZERCE
Radio Haná
INZERCE
CBA

INZERCE
Auto_Kubíček
INZERCE
Džemfest
INZERCE
Radio Haná
INZERCE
CBA