Svatý Václave, vévodo české země... Dnes, v den svátku svatého Václava, jsou tato slova leckde a leckým vyslovována a připomínána. V Olomouci ovšem připomínají něco víc - význam Olomouce v počátcích českého státu a vazbu města na vládnoucí rod Přemyslovců. A svatý Václav je mimochodem patronem města Olomouce i olomoucké arcidiecéze.
Byl to kytarový virtuoz, výborný skladatel a vlastenec. Přesto zemřel v chudobě a zapomnění a jeho jméno dnes zná jen málokdo. Ludvík Dietrich, rytíř z Dietrichů, příslušník nižší moravské šlechty, je autorem neoficiální moravské hymny. Poprvé ji mohli zaslechnout lidé z oken jeho domu v Purkrabské ulici v Olomouci. To se psal rok 1843.
Kavárna, směnárny, galanterie, hračkářství, bar, diskotéka, sídlo realitní společnosti i banky a … a ubytovna jako ze sociálně vyloučené lokality na periferii. Tato absurdní situace už řadu let platí pro olomouckou Riegrovu ulici v samém centru města. Nyní se už ví, že ubytovna k poslednímu srpnu končí. Jaké ale byly osudy domů Riegrova ulice 14 a 16 v předchozích staletích?
Olomoučané asi dobře vědí, kde by našli Polívkovu ulici. O něco méně místních by si také vzpomnělo, kde se dá v Olomouci vidět Polívkův pomník (ano, je to ve Smetanových sadech). Kdo to ale František Polívka byl, to dost pravděpodobně ví jen nemnoho obyvatel jeho téměř rodného města. Přitom je to osobnost, na niž by mělo město být velmi hrdé.
Byly v Olomouci v kapucínském klášteře podobně jako v Brně mumie zemřelých mnichů? Pokud ano, kam se poděly? A jak je vůbec kapucíni vytvářeli? Mnoho otázek, ale odpovědí bohužel tolik není. Něco o kapucínském pohřbívání v Olomouci ale přece víme.
Spartakiády vždy jednou za pět let ovládly celou bývalou Československou (socialistickou) republiku. Vrcholem hromadné tělovýchovné akce byla sice celostátní spartakiáda v Praze, té ale předcházely podobně pompézní krajské spartakiády. Atmosféru krajské spartakiády 1960 v Olomouci zachytil objektivem fotoaparátu i slavný malíř Aljo Beran.
Dva červencové státní svátky za sebou jsou pro většinu obyvatel českých zemí velké zpříjemnění začátku prázdnin. O většině společnosti můžeme říct, že svátky dvou soluňských misionářů a jednoho mučedníka a reformátora církve příliš vážně neprožívá. Od smrti Jana Husa uběhlo šest století, od příchodu Cyrila a Metoděje dokonce skoro dvojnásobek.
Proces s několikanásobným vrahem a lupičem Martinem Leciánem probíhal v Olomouci na přelomu srpna a září 1927. Do soudní síně přitahoal nejen početné publikum, lačnící vidět proces s „postrachem Moravy“ na vlastní oči, ale samozřejmě i novináře. Mezi nimi byl spisovatel a dramatik Rudolf Těsnohlídek, redaktor brněnských Lidových novin a jinak také autor populární Lišky Bystroušky. Z Olomouce neposílal jen reportáže, ale i parodické veršovánky, v nichž si dělal legraci ze všeho, co mu během olomouckého pobytu přišlo na mysl.
Je tomu už čtyři sta let od chvíle, kdy byla za patronku města Olomouce slavnostně prohlášena svatá mučednice Pavlína. Olomouc si její výročí letos připomíná i díky publikaci Miroslava herolda Svatá Pavlína, ochránkyně Olomouce. V publikaci najdeme výtvarná díla, která ukazují leccos málo známého z dějin města.
Hrozné dny po začátku okupace v březnu 1939 ještě „zpestřila“ cesta Adolfa Hitlera vlakem z Prahy přes Olomouc do Brna. O jeho cestě píše v posledním čísle kulturní revue Krok archivář a historik Petr Jirák. Text historika lze doložit také články z dobových novin.
