Za posledních deset let sem přišlo více než sedmdesát milionů návštěvníků. V předminulém století zde přitom bylo jen předpolí olomoucké pevnosti, kterým protékala ramena řeky Moravy. Co všechno předcházelo dnešní Šantovce?
Archeologové čekali, že při stavbě propojky západní tangenty s dálnicí D35 najdou zajímavé věci. Že ale budou nálezy tak bohaté, s tím určitě nepočítali. Podle Venduly Vránové z Archeologického centra Olomouc jsou výsledky výzkumu příjemným překvapením. Výzkum se koná na území mezi Globusem na kraji Olomouce, Křelovem a Břuchotínem. Příští rok zde začne stavba tříkilometrového dokončení západního obchvatu.
Obchodník se železem, který zastupoval Vítkovické železárny a své obchody řídil z paláce na Horním náměstí. Muž, který zvelebil nejen zámek v Náměšti na Hané, ale pořídil i krásné interiéry do Petrášova paláce naproti olomoucké radnici. František (Franz) Ottahal, majitel jedné z nejvýznamnějších firem na celé Moravě, zemřel právě před osmdesáti lety.
Další informace ukazují, jak důležité bylo objevení pohřební schrány olomouckých Přemyslovců. Skutečně obsahovala pozůstatky přemyslovských knížat Oty I. a jeho vnuka Oty III. Dosud přitom nebylo jisté, zda prvním olomouckým údělným knížatům skutečně patří. Teď to jisté je, navíc se ukázalo, že v hrobě byly i ostatky dvou dětí olomouckých Přemyslovců.
Jsou to oni! Skoro šest let po nálezu kosterních ostatků a pět let po jejich vyzvednutí z hrobky vědci potvrdili, že v Olomouci byli skutečně pohřbení moravští Přemyslovci i jejich cizokrajné manželky. Radiožurnál dnes přinesl informaci o tom, jak dopadl průzkum kostí včetně srovnávacích analýz DNA.
Napětí, obavy, silné odhodlání bránit zemi, a pak veliké zklamání a deziluze. To byly dny na přelomu září a října před 85 lety nejen v Olomouci, ale všude v českých zemích, kde nebylo v převaze německé obyvatelstvo. Tam naopak, jako třeba ve Šternberku nebo Bruntále, nový dějinný zvrat většinou vítali s nadšením.
Svatý Václave, vévodo české země... Dnes, v den svátku svatého Václava, jsou tato slova leckde a leckým vyslovována a připomínána. V Olomouci ovšem připomínají něco víc - význam Olomouce v počátcích českého státu a vazbu města na vládnoucí rod Přemyslovců. A svatý Václav je mimochodem patronem města Olomouce i olomoucké arcidiecéze.
Byl to kytarový virtuoz, výborný skladatel a vlastenec. Přesto zemřel v chudobě a zapomnění a jeho jméno dnes zná jen málokdo. Ludvík Dietrich, rytíř z Dietrichů, příslušník nižší moravské šlechty, je autorem neoficiální moravské hymny. Poprvé ji mohli zaslechnout lidé z oken jeho domu v Purkrabské ulici v Olomouci. To se psal rok 1843.
Kavárna, směnárny, galanterie, hračkářství, bar, diskotéka, sídlo realitní společnosti i banky a … a ubytovna jako ze sociálně vyloučené lokality na periferii. Tato absurdní situace už řadu let platí pro olomouckou Riegrovu ulici v samém centru města. Nyní se už ví, že ubytovna k poslednímu srpnu končí. Jaké ale byly osudy domů Riegrova ulice 14 a 16 v předchozích staletích?
Olomoučané asi dobře vědí, kde by našli Polívkovu ulici. O něco méně místních by si také vzpomnělo, kde se dá v Olomouci vidět Polívkův pomník (ano, je to ve Smetanových sadech). Kdo to ale František Polívka byl, to dost pravděpodobně ví jen nemnoho obyvatel jeho téměř rodného města. Přitom je to osobnost, na niž by mělo město být velmi hrdé.
