Tolik stromů můžeme našim předkům jenom závidět. Archivní záběry Masarykovy třídy u mostu přes Moravu ukazují objekt někdejších Zeměbraneckých kasáren, dnešního vrchního soudu. Co ještě prozrazují?
DOPLNĚNO Königliche-hauptstadt Olmütz, Královské hlavní město Olomouc nebo po roce 1918 prostě Hlavní město Olomouc. Historická metropole Moravy se svého titulu, i když od dob po Třicetileté válce to byl už především jen čestný titul, nevzdávala. Vydrželo to až do dob po druhé světové válce a informovaní lidé o metropolitní povaze Olomouce vědí i dnes.
Cesta z Olomouce ke Klášteru Hradisko byla po staletí jen jedna. Vyšlo se Hradskou bránou, hned za mostem přes řeku Moravu se odbočilo doleva a kolem břehu se došlo až k Hradisku, po stejné cestě se k němu dostaneme i dnes. Řeka Morava v dobách, kdy ještě neměla zpevněné břehy, tuto cestu často zalévala vodou a bahnem.
Albrecht z Valdštejna patří k nejslavnějším českým vojevůdcům, šlechticům a politikům. Málokdo v Olomouci ví, jak silně je jeho neuvěřitelná dráha s Olomoucí propojena a co vše v Olomouci Valdštejn zažil a také provedl. O události, kdy Albrecht z Valdštejna vraždil přímo na Horním náměstí, píše zevrubně historik Jiří Fiala v právě vydávané knize Olomoucký pitaval.
Přinejmenším dvě plastiky asi nejlepšího českého sochaře minulého století lze vidět v Olomouci. František Bílek, od jehož narození uplynulo právě teď 150 let, je autorem sochy Osvobození ve sbírce Muzea umění Olomouc a sochy Krista v kolumbáriu Husova sboru. Významné dílo zanechal i v blízkém Přerově.
Jan, Bruno, Jindřich, Vavřinec, Ondřej, Michal Dybini, Oneš protonotář či Mikuláš Fenix… Jména nejstarších známých olomouckých městských písařů. Díky nim víme, jak naši předkové ve 14. století žili. Skoro dvě třetiny jejich zápisů tvoří kriminální delikty a tresty.
Vynikající knihu o osobnosti prvního olomouckého českého starosty Olomouce Richarda Fischera (nejprve vládní komisař v období 1918/1919, poté starosta v letech 1923 až 1939) vydala minulý týen Vědecké knihovna Olomouc. Připomeňme se nejvýraznější olomouckou prvorepublikovou osobnost jejími vlastními slovy – vzpomínkami na první návštěvu Olomouce v osmi letech.
Spojnice dolního a horního patra Olomouce, která vychází z míst někdejší Nové brány a vede až skoro na Michalské návrší. To je dnešní Univerzitní ulice. V poslední době je čím dál krásnější. Posledním rekonstruovaným domem je barokní dům číslo 10. Jak se vlastně tahle ulice historicky jmenuje? Jméno Univerzitní má totiž teprve od roku 1961. A to ještě její část tehdy byla samostatným náměstím.
Výroba sladu, základní pivovarské suroviny, patřila k těm několika málo hospodářským oborům, které naše země proslavily bez nadsázky po celém světě. Kolébkou tohoto odvětví potravinářského průmyslu se stala Morava, kde se pěstoval mimořádně kvalitní hanácký ječmen. Označení „hanácký" se stalo obchodní značkou, symbolem záruky trvalé kvality ječmene a sladu pocházejících z oblasti Olomouce.
Tento týden byl v domě číslo popisné 404 v Riegrově ulici otevřen kulturní a občerstvovací prostor Uncle Ferro. Zajímá vás historie tohoto měšťanského domu? Pro čtenáře Reje jsme se pokusili získat aspoň základní informace. A věřte, že jsou zajímavé více, než by si člověk při pohledu na řadový dům pomyslel.
