Šedesát banánových beden plných artefaktů dosud získali pracovníci Archeologického centra v Olomouci během výkopových prací na stavbě plynovodu Moravia. Mezi nálezy je i nášlapný ježek – zbraň způsobující fatální bolestivá zranění středověké pěchotě, ale i jízdě. Aktuálně probíhá archeologický průzkum na Kroměřížsku.
Kdyby se mělo pro třídu 1. máje najít vypovídající jméno, po celá staletí od vzniku města až do konce 18. století by to bylo jasné – musela by se jmenovat Klášterní. Ve sutečnosti se historicky jmenovala Soudní (Cúdní, Landrichterei strasse), protože v ní sídlil Moravský zemský soud. Velkou většinu obyvatel této ulice ale tvořili řeholníci, mniši a řádové sestry. Býval zde totiž doslova jeden klášter za druhým. Kam se poděly?
Byl to den veliké slávy a úspěchu techniky, ale taky veliká ostuda pro olomoucké německé nacionalisty. Přesně před 111 lety z olomouckého vojenského cvičiště v Neředíně vzlétnul inženýr Jan Kašpar k vůbec prvnímu letu stroje těžšího než vzduch nad Moravu. Místní Němci těžce nesli, že to byl český a ne německý aviatik a tak se snažili nejprve rozbít letoun a následně aspoň zablokovat divákům cestu na cvičiště.
Přesně před 125 lety byl předán do správy ředitelství první dokončený pavilon nových Zemských ústavů v Olomouci, předchůdci dnešní Fakultní nemocnice Olomouc. Ředitelství nemocnici převzalo 19. 8. 1896, v září už sem stěhovalo první pacienty ze staré nemocnice na Předhradí. Podstatným důvodem pro nákladnou stavbu moderní pavilonové nemocnice byl právě nedostatek kapacit v tehdejší nemocnici. Prostory v dnešní Křížkovského ulici byly velmi omezené a nedostačovaly nárůstu nemocných. Například roku 1893 muselo být odmítnuto přijetí asi 420 nemocných z kapacitních důvodů.
Archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s kolegy z dalších univerzit a institucí dokončili revizní archeologický výzkum v Býčí skále na Blanensku. Přišli mimo jiné s unikátním zjištěním, které přibližuje pohřbívání elity společnosti halštatského období v letech 575–450 před naším letopočtem. Nejmocnější muži té doby se nechali pohřbívat do koryta podzemní říčky.
Rok 2021 přináší pro Olomouc naprosto výjimečné výročí události, která zásadním způsobem formovala na další staletí status města jako hlavního města Moravy a důležitého mocenského centra panovnických dynastií, ve své podstatě historický moravský protipól Prahy. První z akcí v tomto významném roce je pietní historický průvod k uctění památky krále Václava III., zavražděného před 715 lety na hradě v Olomouci.
Olomouc za časů Velkomoravské říše. Více otazníků než jistých odpovědí zatím archeologům poskytly nálezy na různých místech Olomouce. Jisté je jen několik základních postulátů: Olomouc byla významným mocenským centrem už v 9. století, v době rozkvětu Velkomoravské říše. Na rozdíl od jihomoravských center pokračovala v rozvoji i v 10. století. Velmi pravděpodobně byla tou dobou cílem vyhnaných elit a specializovaných řemeslníků z jihomoravských center. Olomoucké biskupství, obnovené roku 1063, takřka jistě navazovalo na starší církevní centrum z dob svatého Metoděje.
Začátek července má dnes rád každý zaměstnanec. Dva dny po sobě jsou státním svátkem, což obvykle využijeme k prodloužení dovolené. Jinak se v Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje ani v Den upálení mistra Jana Husa nic extra neděje. Před sto lety to bylo jiné – i v Olomouci ve vzduchu viselo napětí a od slovních urážek nechybělo mnoho k fyzickému násilí.
Morava a zejména Olomouc se v 15. století k husitskému hnutí moc nehlásila. Zatímco v Čechách se po roce 1415 reformní hnutí, inspirované mistrem Janem Husem, velmi rychle rozšířilo, na Moravě byla situace úplně jiná. Významnou roli v tom sehrál olomoucký biskup Jan XII. s výstižným přízviskem Železný. Legendární neporazitelnost husitských vojsk v případě střetů s armádou železného biskupa vůbec neplatila.
Svátek slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, který připadá na pondělí 5. července, by v Olomouci měl mít obzvláště dobrý zvuk. Poslední zjištění archeologů totiž potvrzují, že pozdější sláva Olomouce jako významného města Moravy má kořeny už ve Velkomoravské říši. S nadsázkou a humorem řečeno, k maximální jistotě Olomouce jako velkomoravského správního centra už chybí jen najít hrob svatého Metoděje…
