HISTORICKÉ BUDOVY OLOMOUCE - Kde se učily mladé slečny

Novogotická budova byla postavená v letech 1894-1895. Stavitelem byl Karel Starý st.
Projektantem byl  Jakob Gartner z Vídně.
Budova byla určena  pro Ústav hraběte Pöttingea pro výchovu dívek.
Jednalo se o první českou školu pro ženská povolání v Olomouci.
Dnes je zde umístěna střední zdravotnická škola.
Budova se nachází na Pöttingově ulici.


 

Ráz budovy byl zachován dodnes, nachází se zde Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga Olomouc.
 

 
Interiér školní budovy a překrásná vitrážová okna -  foto ze stránek školy


 

Architektem této krásné budovy je rodák z Přerova Jakob Gartner. Byl jedním z pěti dětí židovských rodičů. Studoval v Brně na Vyšší průmyslové škole, později ve Vídni na Akademii výtvarných umění u Karla von Hasenauera. Uznání získal  zejména jako stavitel synagog. V Olomouci postavil v letech  1895 - 1897 krásnou  synagogu, která však byla  vypálena nacisty  v noci z 15. - 16. března 1939.
 

Později spolu se stavebníkem Moritzem Fischerem postavil asi 40 nájemních domů v Olomouci, zejména na ulicích Masarykova domy č. 5, 7, 9 a na Vídeňské domy č. 5, 7, 9 . Nejkrásnější je ale jeho  soubor šesti historizujících vil na ulici Vídeňská 2, 4, 6, 8 a 12. V letech  1896 - 1897 pak Gartner postavil v závěru svého  života na Moravě i   dům A. Redlicha, Pekařská 17, Olomouc v neobarokním stylu.
 

Detailnější přiblížení fotografie z roku 1930 ukazuje renovaci oken v ústavu.


Osobnost hraběte Pöttinga byla pro olomoucké školství nepřehlédnutelnou. Přestože byl hrabě  německého původu, hlásil se k českému národnímu hnutí v Olomouci. Podle politických názorů by jej bylo možno zařadit k zastáncům austroslavismu. Základním směrem jeho národního snažení byla podpora českého školství v Olomouci. Byl jedním ze zakládajících členů zdejší Matice školské, kterou výrazně finančně podporoval - každoročně jí daroval 100 zlatých a značným obnosem též přispěl ke stavbě budovy první olomoucké české obecné školy na Bělidlech.

 

Emanuel Pötting-Persing (25. října 1819, Budišov - 4. února 1898, Olomouc) byl šlechtic, mecenáš a katolický kněz.

Emanuel hrabě Pötting-Persing se narodil 25. 10. 1818 v Budišově u Velkého Meziříčí. Pocházel ze starého dolnorakouského šlechtického rodu, který byl v r. 1662 povýšen císařem Leopoldem I. do hraběcího stavu.

V r. 1652 získal tento rod právo zakupovat statky též v Čechách a na Moravě; od této doby se rod Pöttingů řadil k významným moravským šlechtickým rodům.

V roce 1844 byl hrabě Pötting zvolen olomouckou kapitulou nesídelním kanovníkem olomouckým.

V únoru 1880 byl hrabě Pötting jmenován předsedou knížecí arcibiskupské konzistoře a generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Tuto funkci zastával do r. 1892. V září 1880 byl pak zvolen kapitulním proboštem, tj. hlavou sboru duchovních při dómu sv. Václava. V r. 1886 byl za své církevní zásluhy vyznamenán papežem titulem papežského preláta a apoštolského protonotáře.