Na místě Národního domu stál ve 12. století zcela neznámý románský kostelík

Neděle, 20.12.2020

Všichni Olomoučané znají půdorys románské kaple, zasvěcené zřejmě svaté Markétě. Na Dolním náměstí totiž chodí po jejím obrysu, zvýrazněném v dlažbě odlišně zbarvenými dlažebními kostkami. Na tento kostelík ze 12. století, tedy z časů před založením královského města, navázal později, už v době existence Dolního náměstí, větší gotický kostel svaté Markéty. Podobný malý románský kostelík, jehož půdorys může dnes každý vidět na Dolním náměstí, ovšem stával i o kus dál, a donedávna o něm nikdo nevěděl. Bylo to v místech, kde je dnes veliká budova Národního domu, v ulici 8. května.    

S hledáním a nalézáním zcela neznámých a dávno ztracených kostelů je to různé. Někdy jejich existenci odborníci předpokládají a pak se čeká na archeologický průzkum, který očekávání potvrdí nebo vyvrátí. V případě Dolního náměstí šlo o tu pozitivní variantu. „K nejvýznamnějším objevům patří základy románského kostela z druhé poloviny 12. století s unikátním nálezem fragmentu terakotové dlažby dochované na původním místě uvnitř lodi kostela. Zajímavostí jsou základové zdi kaple sv. Markéty, založené v roce 1417, která ve 20. letech 16. století spolu s kostelem zcela zanikla a jejich zdivo bylo z části použito jako stavební materiál,“ stojí ve zprávě Národního památkového ústavu v Olomouci, vydané k ukončení průzkumu Dolního náměstí v roce 2012.

Zatímco o kapli na Dolním náměstí historici už předem jakési povědomí měli a tak nález základů nebyl velkým překvapením, v místech Národního domu to je jiné. O kostelíku zde, kde nikdy v historii nebylo husté osídlení, nevěděl nikdo a prameny o něm mlčí. Přesto se při průzkumu ukázalo, že tady podobná stavba stála.

Hřbitov, kaple, ale žádná osada 

Už v roce 2008 se na nádvoří někdejšího slavného hotelu kopalo. Bylo to vyvoláno nutností – rekonstrukcí nádvoří hotelu. Archeologové tehdy měli dost velký důvod k zlosti, protože investor tenkrát porušil pravidla a na dvoře bagroval bez odborného dohledu. Teprve když se provalilo, že bagr bezostyšně demoloval staré hroby a vyzvedával zbytky koster, přišli na místo odborníci z Národního památkového ústavu. „Na tomto místě byl poměrně rozsáhlý hřbitov z druhé poloviny 12. století, tedy z předlokační éry,“ uvedl archeolog Richard Zatloukal. Královské město na křižovatce obchodních cest a mezi již existujícími starobylými osadami vznikalo teprve o půl století později, v polovině 13. století. Z toho tedy vyplývá, že hřbitov musela využívat některá ze starých řemeslnických nebo kupeckých osad, které na území města prosperovaly stovky let před jeho oficiálním založením. Konkrétně ulice 8. května přitom ale byla v raném středověku osídlena jen skromně. Podle letošního průzkumu, který probíhal při rekonstrukci ulice, se potvrdilo, že zde bylo osídlení mnohem chudší než třeba v nedaleké osadě v Pekařské ulici, kterou archeologové odkryli při stavbě obchodního domu Koruna. Dokonce je možné, že část ulice bývala až do vrcholného středověku občas zaplavována při jarních povodních.

Přesto se ale ukázalo, že zde stával malý kostel. Jeho existence souvisí právě s místním středověkým hřbitovem. „Zkoušeli jsme na nádvoří Národního domu geofyzikální průzkum, a při něm jsme našli základy stavby. Podle rozměrů a tvaru to byla kaple, srovnatelná s tou na Dolním náměstí. Obě pocházejí ze 12. století,“ dodal Richard Zatloukal. V žádných starých písemných ani obrazových pramenech ale o něm není ani zmínka. Podoba hrobů jasně svědčila o tom, že šlo o křesťanské pohřebiště. Jelikož se hřbitovy v křesťanské éře stavěly nejčastěji právě u církevních staveb, spojovali si vědci tuto nekropoli nejdřív s románskou kaplí, která stávala u dnešního kostela svatého Mořice. Objev při geofyzikálním průzkumu ale ukázal, že tento hřbitov měl vlastní svatyni. Škoda, že se tehdy nestihl i reálný průzkum základů v zemi. Snad někdy v budoucnu. 

Osdílení bylo asi hustší, ale zatím neznámé

Víme tedy o hřbitově a jeho kostelíku. Kteří lidé jej ale ve 12. století postavili, užívali a odkud sem chodili, se zatím zjistit nepodařilo. Nevíme samozřejmě ani to, komu byla kaple zasvěcena, ani kdy zanikla. Podle dosud známých zjištění existovala stovky let v dobách před vznikem města významná osada u svatého Mořice a v Peřakřské ulici, jižděni pak byla Michalská osada. "Je pravděpodobné, že osídlení území na západ od Předhradí bylo před vznikem města ještě hustší, jeho zmapování je však otázkou archeologie," napsal Jan Bistřický v kapitole Počátky hradu a města v akademických Dějinách Olomouce. Ani na mapě předlokačních osad a tržišť v Olomouci, která vznikla podle výzkumů slavného olomouckého archeologa Josefa Bláhy, není na tomto místě zakresleno nic. Česká osada u svatého Mořice až do okality Národního domu na mapě nezasahuje. Jde tedy o dosud úplně neznámou část historie města ještě před jeho oficiálním zrodem.  

To vše jen ukazuje, jak tajemné jsou nejstarší dějiny Olomouce, v nichž je ještě spousta nepřečtených kapitol, které teprve čekají na své objevitele.

Foto: NPÚ, MMOL/ Blanka Martinovská

Zdroje:

- Národní památkový ústav v Olomouci, tiskové zprávy

- kol. autorů: Dějiny Olomouce, UP Olomouc 2009

PS: Pokud Vás tyto výlety do olomoucké historie baví, zvažte prosím symbolickou podporu naší práce, které věnujeme spoustu volného času. Váš příspěvek využijeme například na propagaci příspěvků na facebooku. Číslo účtu je 154344877/0600. Děkujeme.  

Fotogalerie: 
Autor: 
(rej)

Komentáře

Až na tu hloupost s "českou osadou". Úplně zapomínáte, že se nacházíme na Moravě. Mimochodem je nutné zdůraznit, že se Olomóc stal ve středověku metropolí Moravského markrabství!

Až na tu hloupost s "českou osadou". Úplně zapomínáte, že se nacházíme na Moravě. Mimochodem je nutné zdůraznit, že se Olomóc stal ve středověku metropolí Moravského markrabství!