Papež František veřejně uznal hrdinské ctnosti salesiána, který studoval v Olomouci

Neděle, 3.1.2021

„Pracujme, dokud je den. Až přijde noc, tak se postará Pán,“ říkával první český salesián, otec Ignác Stuchlý. Papež František při audienci pro prefekta Kongregace pro svatořečení schválil 22. prosince 2020 dekret potvrzující hrdinské ctnosti tohoto Božího služebníka, který studoval v Olomouci. Závěr života trávil v izolaci kvůli nepřízni komunistického režimu. Spolu s Ignácem Stuchlým uznal papež mučednictví italského soudce Rosaria Livatina, zavražděného mafií, a hrdinský stupeň ctností u dalších dvou biskupů, tří kněží a jedné řeholnice.

Prohlášení o. Ignáce Stuchlého, zakladatele českého salesiánského díla, za „ctihodného“, přichází v závěru měsíce, na který připadlo 151. výročí jeho narození. Podrobné informace o jeho životě přinášejí webové stránky české Salesiánské provincie, věnované procesu svatořečení, který byl zahájen roku 1993.

O. Ignác Stuchlý se narodil ve slezské Boleslavi 14. prosince 1869. V pětadvaceti letech (září 1894) přijíždí k salesiánům do Turína, vstupuje do noviciátu a pokračuje ve studiích, zahájených na dominikánském teologickém učilišti v Olomouci. V listopadu 1901 přijímá kněžské svěcení. Poté působí v salesiánském konviktu v Gorici, odkud odjíždí do slovinské Lublaně s úkolem dostavět zde kostel a pečovat o salesiánský ústav (1910). Tuto práci mu značně zkomplikovala první světová válka, takže ji zakončil až v roce 1924. Poté byl poslán do italské Perozy, kde žilo v salesiánské komunitě i několik Čechů, a kam byli na salesiánskou formaci posíláni chlapci z Československa. V té době začíná v Československu zájem o příchod salesiánů. Po rozmanitých peripetiích kupují salesiáni ve Fryštáku klášter od sester Neposkvrněného Početí. V září roku 1927 sem v čele s P. Stuchlým dorazilo z Perozy 17 chlapců a 3 salesiáni. Dílo se brzy rozrůstá a P. Stuchlý, který si mezitím pro svou bílou hlavu vysloužil od Fryštačanů přezdívku Staříček, se zasadí o vybudování dalších salesiánských ústavů v Československu (Ostrava, Praha, Brno, Pardubice…) a  roku 1935 je jmenován inspektorem nově zřízené samostatné české Salesiánské provincie. V průběhu druhé světové války je několik salesiánských ústavů zabráno nacisty, po válce se Fryšták opět stává sídlem salesiánského aspirantátu. V březnu 1950 utrpěl Ignác Stuchlý záchvat mozkové mrtvice a zůstal upoután na lůžku, po zrušení řádů a deportaci řeholníků o měsíc později byl umístěn do domova důchodců v Lukově poblíž Fryštáku, kde v lednu 1953 umírá. Mezi lety 1927–1948 Ignác Stuchlý doprovodil k salesiánskému řeholnímu povolání na 200 salesiánů. Spolu se spolubratřími prožil drama druhé světové války a zrušení salesiánského díla v roce 1950.

Ignác Stuchlý byl nejen zakladatel „struktur“ salesiánského díla, ale především živým příkladem kontinuity salesiánské tradice, kterou načerpal od italských salesiánů v Turíně a v Římě, přičemž mimořádný vliv na něho měl nástupce Dona Boska bl. Michal Rua. Svou vytrvalost a věrnost Bohu i Donu Boskovi osvědčil také v izolaci po roce 1950 v posledních letech života. Povzbuzoval tehdy mladé salesiány, aby se za žádných okolností nenechali zviklat od svého původního povolání a zůstali věrní Kristu a církvi. „Jen vytrvat a držet fest“, bylo jeho oblíbené rčení.

O dalších kandidátech blahořečení, jejichž dekrety o hrdinských ctnostech byly schváleny společně s P. Stuchlým, se lze dočíst zde.

Zdroj: www.cirkev.cz

Autor: 
(red)