V řekách je kvůli suchu málo vody a hodně živin. Koryta zarůstají travou

Čtvrtek, 5.7.2018

Zasrostlá koryta řek, kde bude více trávy než vody? Není to katastrofická sci-fi, ale docela reálná budoucnost některých řek na Moravě.

V porovnání s dlouhodobými údaji jsou totiž nynější průtoky na většině vodních toků výrazně podprůměrné a pohybují se nejčastěji v rozmezí 10 až 50% normálu. Menší vodní toky klesají až na hranici sucha a travou zarůstají i nedávno vyčištěné potoky a říčky.

Vegetace rostoucí v říčním korytě je jedním z důsledků dlouhodobého přetrvávajícího sucha. V řekách chybí voda a přemíra látek, jako je dusík či fosfor, které se do vody dostávají z polí v době prudkých dešťových srážek, podporuje růst rostlin. Nízké průtoky snižují hygienickou a ekologickou funkci vodního toku a živiny se tak vyskytují ve vyšších koncentracích.

V důsledku sucha, kdy se v tocích vyskytují minimální průtoky až vysychání některých úseků koryt, dochází k výraznějšímu zarůstání těchto koryt travou i rákosy. Toto zarůstání často podporuje i přísun živin ze zaústění odpadních vod nebo splachů, které se nemohou v tocích dostatečně naředit. Nejde přitom o toky, které by byly zanesené a potřebovaly vyčistit či odtěžit sedimenty, ale často jde o toky, které jsme čistili v nedávné době. Nejhorší je situace na drobných vodních tocích. Situace je letos horší, protože vývoj počasí má přibližně 40 dní náskok před normálem. Aktuální stav na některých vodních tocích tak odpovídá stavu z loňského srpna,“ popisuje situaci generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Příkladů je celá řada. Vodní toky vypadají zanedbaně, avšak jejich údržba proběhla mnohdy nedávno. Například v Jihlavě čistili vodohospodáři koryto řeky Jihlavy teprve před rokem a půl, dnes se nízká hladina v řece ztrácí v zelené vegetaci. Podobná situace je i na dalších vyčištěných potocích, jako je například Kelčický potok, Vřesůvka, Jakubovský potok či Štěpánovský potok.  

Situaci pomůže pouze dlouhodobý déšť. Další technické zásahy na tocích, kde nedávno proběhlo čištění či těžba sedimentů k ničemu nepovede, naopak může negativně ovlivnit hladinu podzemní vody a bývá negativně vnímána ze strany orgánů ochrany přírody. V případě vyčištění s pomocí mechanizace se vegetace objeví opět během několika týdnů. Chemické postřiky jsou velmi nešetrné k životnímu prostředí a je vhodné je používat jen ve výjimečných případech např. při likvidaci invazivních druhů rostlin,“ doplňuje Gargulák.

Množství živin z polí, kanalizací či nedostatečně vyčištěná voda společně s nízkými průtoky v řekách a sníženou schopností vodních toků tyto látky naředit stojí nejen za bujením rostlin ve vodních tocích, ale ovivňují i život v řekách. Dlouhotrvající sucho a minimální průtoky v tocích v kombinaci s nárazovými přívalovými dešti, které do řek s už tak nízkým obsahem kyslíku splaví i splachy z polí či kanalizací, pak mají za následek často právě i hromadné úhyny vodních živočichů.

Foto: Povodí Moravy, s.p.

Fotogalerie: 
Autor: 
(red)