INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Ztracený kostel Svatých schodů, v němž dnes zpívají dětské sbory, a legenda o chodících sochách

Zmizelé olomoucké památky a jejich příběhy. Legendy a báje, které umí na dnešního člověka dýchnout kouzlem pohádek ze starých časů, ačkoliv je v nich často nemalá část pravdy, potvrzené i historiky či archeology. K těmto příběhům z olomoucké minulosti patří i kostel či kaple Svatých schodů a s ním spojená pověst o záhadných mniších, kteří sice byli z kamene, přesto se však uměli přesunovat z místa na místo.

Hrdina česko-polské války o Těšínsko, generál Šnejdárek, velel úspěšně i v Olomouci

Voják tělem i duší, statečný, nevyčerpatelné energie, zkušený jako málo kdo druhý, válečník nejen zkušené, nýbrž i šťastné ruky, bystrého rozhledu, zkrátka generál jaký má býti. Takhle popsal v listopadu roku 1924 redaktor olomouckých novin Moravský Večerník generála Josefa Šnejdárka, toho času velitele sedmé divize, dislokované v Olomouci. Populární generál, který dva roky působil v Olomouci, se proslavil zejména úspěšným velením v česko-polské válce o Těšínsko v lednu roku 1919.

Hořící kostely, zbourané domy, stovky mrtvých. Takový byl konec války v Olomouci

V úterý 8. května 1945 se Olomoučané probouzejí do posledního dne, kdy městu vládne německá moc. Není to už ale klasická okupační samospráva, protože starosta Julius Schreitter s kolegy i s rodinou z města uprchnul už v neděli 6. května. Olomouci v těchto hodinách vládne německá armáda. Během těchto dní ve městě zemře několik stovek lidí. Čechů, Rusů, Ukrajinců i Němců....

Mlýny, výletní restaurace, velodrom a kluziště. Co všechno pamatuje starý jez u Sokolovny?

V tomto týdnu pořádali olomoučtí kanoisté hodně zajímavou prezentační akci. Aby veřejnosti připomněli, že by moc rádi vybudovali v Olomouci vodáckou dráhu s peřejemi, připravili velký úklid Mlýnského potoka a poté historický prvosjezd jezu mezi Sokolovnou a Galerií Šantovka. Málokdo z Olomoučanů ví, jak dlouhou a celkem pohnutou historii tento jez a jeho okolí mají.

Krvežízniví a pekelní Tataři u Olomouce: Jak Mongolové řádili na Moravě v dubnu před 784 lety

Největší drama středověku na Moravě. Příběh, při němž se tajil čtenářům a posluchačům dech. Na Moravu dorazila před 784 lety, v dubnu roku 1241 obávaná vojska krvežíznivých a nepředstavitelně krutých Mongolů a Tatarů. Zastavil je až hrdinný odpor několika tisíc českých a moravských vojáků u Olomouce. Fascinující příběh, který se ale takhle nejspíš nikdy neodehrál...

Oblíbeného kněze, učitele a cvičitele Orla zastřelili komunisté před 77 lety. Do umírajícího kopali

Vojtěch Rygal, rodák z Hulína, oblíbený holešovský kaplan, katecheta, skaut, cvičitel Orla a protivník komunistů zemřel při pokusu o přechod hranic přesně před 77 lety, 27. března 1948. Snažil se utéct před režimem, který mu zakázal vyučovat a perzekuoval ho. Cestou ho doprovázel válečný hrdina, rodák z Holešova, Karel Bednařík, bývalý letec RAF. Ten byl zatčen a uvězněn.

Tajemství románského paláce na Olomouckém hradě. Kam vede zazděné trojdílné okno?

Olomoučané jistě znají pohled na severní stěnu románského paláce biskupa Jindřicha Zdíka. Při pohledu z parku pod Dómem poutají pohledy historiků i laiků zdi, evidentně pocházející z různých období. Nejstarší jsou kamenné stěny románského biskupského paláce z první poloviny 12. století. Jenže těsně vedle otevřeného románského okna, jen o kousek výš, je další trojdílné románské okno, ale zazděné. Kam vede? A kdo byl vlastně Jindřich Zdík, který se stal olomouckým biskupem přesně před 899 lety?

Březen 1939 v Olomouci: mrazivě klidný začátek nejčernější kapitoly našich dějin

Beznaděj, marnost a zlost. Mizerné počasí a ještě horší nálada. Na straně druhé euforie, pocit zadostiučinění a agresivita. Pochody městem, násilí, požár, rezignace. Takový byl 14. a 15. březen před osmdesáti šesti lety v Olomouci. Začátek více než šest let trvající okupace. Naštěstí se ale nenaplnilo to, co prorokovaly oslavné transparenty na radnici a v okolních ulicích – „Olmütz 700 jahre deutsch – und nun auf ewig!“ Tedy „Olomouc 700 let německá a nyní navždy!“

Mezinárodní den žen před 100 lety: hotelová šťára, zatčené nevěrnice a přednáška pokrokových žen

Byť má Mezinárodní den žen, možná známější pod zkratkou MDŽ, více než stoletou historii, nebyla to od počátku jen záležitost podnikových oslav, kytic růží a rudých karafiátů. Před sto lety šlo zejména o záležitost svobodomyslných žen, které se snažily prosadit lepší společenské postavení pro něžné pohlaví. Většina veřejnosti si tehdy svátku moc nevšímala. A úplně přesně před sto lety se společnost více věnovala 75. narozeninám prezidenta T. G. Masaryka.



INZERCE
Radio Haná
INZERCE
CBA

INZERCE
Auto_Kubíček
INZERCE
Džemfest 2025
INZERCE
Radio Haná
INZERCE
CBA