K neměnným jistotám na sociálních sítích patří, že pokud někdo z Olomoučanů vloží na stránku obrázek předposlední podoby olomouckého orloje, rychle sklidí pozitivní ohlasy, a hlavně komentáře v duchu Vraťte Olomouci původní orloj. Jako obvykle, nic není tak jednoduché jako komentáře na facebooku.
Přesně před osmdesáti lety, v pondělí 6. srpna 1945, se poprvé v historii rozevřel hrozivý atomový hřib po jaderné explozi nad obydleným územím. Před osmdesáti lety svrhlo americké letectvo první atomovou bombu na nepřátelské území, na město Hirošima. Jak tuto přelomovou událost vnímali naši olomoučtí předkové, kteří tou dobou žili už tři měsíce v míru?
Na zalesněném návrší nad obcí Veselíčko spočívají v tichu lesa vojáci tří armád - rakouské, francouzské a ruské. Zemřeli po zraněních z napoleonských válek na začátku 19. století. Teď se chystá obnova místa, které připomíná bolest těchto válek. „Dřevěné oplocení, které chrání hromadný hrob padlých z let 1805, 1809 a 1812, dosloužilo – a nyní se dočká důstojné opravy. Pietní místo patří Přerovu, které se o opravu postará,“ uvedl přerovský primátor Petr Vrána.
Před 719 lety zavraždili v Olomouci mladého krále Václava III. Na olomouckém hradě se chystal k tažení do Polska. Jeho smrt zcela proměnila mocenské poměry ve střední Evropě a české země přišly o svou domácí panovnickou dynastii. Jak se to tedy ve čtvrtek 4. srpna 1306 vlastně odehrálo? Co víme o slavné olomoucké královraždě? A kde skončilo královo tělo?
Od 15. července roku 1642 patřila Olomouc, do té doby hlavní město moravského markrabství, švédské královské armádě. Toho dne převzal město švédský polní maršál Lennart Torstenson. Následujících osm let Švédové ve městě sídlili a zpevnili jeho hradby, jinak ale stav Olomouce velmi výrazně zhoršili. Město bylo poničené, řada domů, kostelů a klášterů opuštěných a polozbořených a obyvatelstvo zdecimované a chudé. Přesně před 375 lety, 7. a 8. července 1650, Švédové konečně Olomouc opustili.
Jízdu králů dnes vnímáme jako romantický lidový zvyk s ne úplně jasným původem. Přesně před 206 lety se ovšem údajně na Hané odehrála tato lidová oslava v tak hrůzné podobě, že si vyžádala následně nová striktní omezení v oblasti používání zbraní mezi prostým lidem. Není divu, když tzv. Bitva čtyř králů u Přerova skončila třinácti mrtvými a desítkami i vážně zraněných.
Už dva týdny sledují postupně fandové olomoucké historie postupné zveřejňování fantastických objevů z dvouletého průzkumu nepřístupných prostor pod podlahou katedrály svatého Václava. Bádání nekončí, další objevy mohou ještě přijít. Je možné, že se do podzemních krypt někdy podíváme?
Zmizelé olomoucké památky a jejich příběhy. Legendy a báje, které umí na dnešního člověka dýchnout kouzlem pohádek ze starých časů, ačkoliv je v nich často nemalá část pravdy, potvrzené i historiky či archeology. K těmto příběhům z olomoucké minulosti patří i kostel či kaple Svatých schodů a s ním spojená pověst o záhadných mniších, kteří sice byli z kamene, přesto se však uměli přesunovat z místa na místo.
Voják tělem i duší, statečný, nevyčerpatelné energie, zkušený jako málo kdo druhý, válečník nejen zkušené, nýbrž i šťastné ruky, bystrého rozhledu, zkrátka generál jaký má býti. Takhle popsal v listopadu roku 1924 redaktor olomouckých novin Moravský Večerník generála Josefa Šnejdárka, toho času velitele sedmé divize, dislokované v Olomouci. Populární generál, který dva roky působil v Olomouci, se proslavil zejména úspěšným velením v česko-polské válce o Těšínsko v lednu roku 1919.
V úterý 8. května 1945 se Olomoučané probouzejí do posledního dne, kdy městu vládne německá moc. Není to už ale klasická okupační samospráva, protože starosta Julius Schreitter s kolegy i s rodinou z města uprchnul už v neděli 6. května. Olomouci v těchto hodinách vládne německá armáda. Během těchto dní ve městě zemře několik stovek lidí. Čechů, Rusů, Ukrajinců i Němců....
