INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Kde se vzaly krásné staré olomoucké pohlednice ve sbírce v americkém Wisconsinu?

Mezi sběrateli pohlednic se před nedlouhým časem objevily desítky pohlednic z různých koutů habsburské monarchie včetně Olomouce, ale také například z německého císařství. Všechny měly společného adresáta – Otto E. Smith, lékárník, Janesville ve Wisconsinu v USA. Co bylo na lékárníkovi z okresního města v horním středozápadě Spojených států tak zajímavého, že mu psali lidé z Olomouce, Prahy, Ústí nad Labem, Duchova, ale třeba i Berlína, Štětína či Münsterbergu?

Německá Olomouc v americkém Kansasu: malé nádraží, pošta, kostel a donedávna i škola

Ve druhé polovině 19. století a na začátku 20. století se tisíce lidí z českých zemí stěhovaly do Spojených států. Jak počet odchozích narůstal, začalo to dělat rakouskému státu starosti, a tak úřady konfiskovaly propagační tiskoviny a zabavovaly letáky lodních společností, které především z Hamburku a také z Brém zajišťovaly lodní spojení s New Yorkem. A právě z Brém se do země zaslíbené vydalo okolo roku 1880 i několik rodin z Olomouce a střední Moravy. Usadily se v Kansasu, kde jejich potomci žijí dodnes.

Nejstrašlivější zbraň světa, úplná revoluce ve válečnictví. Atomová bomba v olomouckém tisku

Přesně před osmdesáti lety, v pondělí 6. srpna 1945, se poprvé v historii rozevřel hrozivý atomový hřib po jaderné explozi nad obydleným územím. Před osmdesáti lety svrhlo americké letectvo první atomovou bombu na nepřátelské území, na město Hirošima. Jak tuto přelomovou událost vnímali naši olomoučtí předkové, kteří tou dobou žili už tři měsíce v míru?

Lesní pohřebiště sedmi stovek napoleonských vojáků tří velkých armád se dočká obnovy

Na zalesněném návrší nad obcí Veselíčko spočívají v tichu lesa vojáci tří armád - rakouské, francouzské a ruské. Zemřeli po zraněních z napoleonských válek na začátku 19. století. Teď se chystá obnova místa, které připomíná bolest těchto válek. „Dřevěné oplocení, které chrání hromadný hrob padlých z let 1805, 1809 a 1812, dosloužilo – a nyní se dočká důstojné opravy. Pietní místo patří Přerovu, které se o opravu postará,“ uvedl přerovský primátor Petr Vrána.

Před 375 lety skončila krutá osmiletá švédská okupace Olomouce. Zůstalo po nich zničené město

Od 15. července roku 1642 patřila Olomouc, do té doby hlavní město moravského markrabství, švédské královské armádě. Toho dne převzal město švédský polní maršál Lennart Torstenson. Následujících osm let Švédové ve městě sídlili a zpevnili jeho hradby, jinak ale stav Olomouce velmi výrazně zhoršili. Město bylo poničené, řada domů, kostelů a klášterů opuštěných a polozbořených a obyvatelstvo zdecimované a chudé. Přesně před 375 lety, 7. a 8. července 1650, Švédové konečně Olomouc opustili.

Jízda králů, která se zvrhla. Při bitvě se sedláci sekali a stříleli, zemřelo třináct lidí. Nebo to bylo jinak?

Jízdu králů dnes vnímáme jako romantický lidový zvyk s ne úplně jasným původem. Přesně před 206 lety se ovšem údajně na Hané odehrála tato lidová oslava v tak hrůzné podobě, že si vyžádala následně nová striktní omezení v oblasti používání zbraní mezi prostým lidem. Není divu, když tzv. Bitva čtyř králů u Přerova skončila třinácti mrtvými a desítkami i vážně zraněných.



INZERCE
CBA

INZERCE
Auto_Kubíček
INZERCE
CBA
INZERCE
CBA