Oskara Gutwinskeho jsme opustili po jeho návratu z první světové války, kde spoluzakládal historicky první lyžařské jednotky v armádě Rakouska-Uherska. Po věznění a jiných útrapách se vrací s mnoha šrámy na těle i na duši. Už není schopen vykonávat v Šumperku zubařskou praxi. Potřebuje ticho a klid. A hlavně hory, které tak miluje...
O výkonech hrdelního soudu v královském hlavním městě Olomouci si zde už náš milý čtenář mohl číst a dokonce i obydlí olomouckého kata už zde bylo zmíněno. Dnes bychom rádi osvětlili vztah ctihodných obyvatelů města Olomouce směrem k osobám bezectným, mezi které kat a jeho pacholci bezesporu patřili.
Už od roku 1063, tedy 958 let, existuje takřka nepřetržitá řada olomouckých biskupů a arcibiskupů. Její samotný počátek je ovšem doprovázen událostmi, na kterých by si dnes opravdu mohutně smlsnul bulvární tisk. Jeden biskup tehdy zfackoval a jinak týral druhého biskupa, a ještě jej přitom zesměšňoval a ponižoval. Jeden z těch biskupů byl bratrem českého knížete, ten druhý byl původně mnichem. Pražský biskup Jaromír (Gebhard) roku 1063 přepadl a mučil olomouckého biskupa Jana. Zprávu o tom zanechal slavný kronikář Kosmas.
Překvapení s archeologickým přesahem se dá zažít i při výkopu jámy pro zahradní bazén. Dne 14. dubna 2021 oznámil čtyřicetiletý muž policii, že při kopání bazénu na zahradě svého rodinného domu v Kralicích na Hané našel lidské kosterní pozůstatky. Z prvotního ohledání místa bylo zřejmé, že se jedná o nález nikoliv kriminální, ale archeologické povahy. K tomuto zajímavému nálezu přispěl i covidový lockdown - majitel domu pracoval na homeoffice a proto měl více času pustit se do stavby svého vysněného bazénu...
Bez těch tří věží by panorama Olomouce bylo výrazně chudší. Jedna z nich je přitom úplně nová, zbývající dvě podstatně změněné. Věže katedrály svatého Václava v Olomouci neboli Dómu mají novogotickou podobu. Vznikly při výrazné přestavbě starobylé katedrály v rozmezí let 1882 až 1892. Jak to tedy je? Je olomoucká katedrála gotická nebo snad novogotická, jak občas někdo tvrdí?
Bratři Bankové, Hudec, Valenta - Jeseníky by možná tyto slavné rodáky neměly, kdyby tu lyžování v minulosti tak nezakořenilo. A za to vděčíme jednomu divoce vyhlížejícímu šumperskému zubaři. Nebyl sice prvním lyžařem v Jeseníkách, pro rozvoj lyžování v regionu však udělal víc než kdokoli jiný.
Archeologům olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu se ve spolupráci s autorem projektu Bastionka Olomouc podařilo rekonstruovat původní pozdně gotickou podobu kostela sv. Petra v Olomouci. Tento kostel přímo navazoval na nejstarší biskupské sídlo v Olomouci z 11. století a zanikl v roce 1792.
Spousta z nás ráda dodržuje staré tradice. Pokud jde o Velikonoce, každý zná kraslice, zajíčky, kuřátka, pomlázku a další standardní atributy těchto svátků. Také většinu z nich celkem snadno dodržujeme. Napadlo by vás ale zařadit mezi velikonoční tradice pečená žabí stehýnka? A přitom právě maso z těchto malých obojživelníků patřilo v Olomouci před nějakými 130 lety k velmi oblíbeným velikonočním postním pokrmům!
Hrabě František Řehoř Giannini, markýz z Carpineta. Že jej neznáte? Škoda, protože tento muž byl v 18. století skutečnou celebritou a v Olomouci vybudoval letohrádek s barokní zahradou, lákal do města slavné umělce i vědce a pořídil za své peníze největší středoveropské varhany, kterými se Olomouc dodnes chlubí.
Většina měst i menších obcí měla svoje svérázné postavičky, kterým se často říkalo obecní blázni. Ne jinak tomu bylo i ve městě Olomouci. Šlo o chudé, většinou duševně postižené spoluobčany, kteří patřili k některé z městských rodin nebo ke klášterům, ti za ně a za jejich chování zodpovídaly. Nebo šlo o sirotky a ti zde žili na útraty města. Nebylo možné, aby se z venku, tedy přes městské stráže, tito postižení a bezprizorní lidé, různí tuláci a tulačky, dostali do města. A pokud už se tak stalo, před zavřením městských bran byli, i za pomoci všímavých měšťanů, vyhnáni ven za městské hradby.
